V rozhovoru pro deník Večernje novosti, jehož překlad zveřejnil Pražský Hrad, hovořil Miloš Zeman mimo jiné o vztahu k velmocím, o migrační krizi a „barevných revolucích“.

Podle Zemana je základním úkolem prezidenta hájit národní zájmy své země. Z tohoto hlediska je prý se svým prvním obdobím ve funkci spokojen a chtěl by v tomto úsilí pokračovat i v období druhém. Zároveň však dodává, že tento úkol je pro prezidenty menších a středních zemí o něco těžší, než pro prezidenty velmocí.

„Jste asi jediný vůdce členské země EU, který má nejlepší vztahy s Vladimirem Putinem, Donaldem Trumpem i čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Býváte kvůli tomu ale ve vlastní zemi kritizován. Jak vnímáte, když Vás nazývají ruským špionem?“ ptali se srbští novináři. „Nijak to nevnímám, protože jeden z mých přátel, bývalý ministr kultury Pavel Dostál mi kdysi říkal: Miloši, pamatuj si, že s domovnicí se nediskutuje. A tyto lidi já považuji za takové pomlouvačné typy, které je třeba ignorovat. Mým zájmem je podporovat ekonomickou diplomacii a mít dobré vztahy se všemi, podtrhuji všemi významnými zeměmi. Charles de Gaulle tomu říkal strategie všech azimutů“, osvětlil Zeman svou mezinárodní politiku.

Prezident v rozhovoru rovněž zdůraznil, že „barevné revoluce“ jsou nesmysl a „pokus institucí typu Sorosovy univerzity a dalších měnit systém v řadě zemí, tzv. vyvážet demokratické hodnoty“. Připomněl také, že „demokracie se neexportuje, demokracie vyrůstá z domácích kořenů. Zatím všechny barevné revoluce ať už v arabském světě nebo například na Ukrajině, v Gruzii i jinde, skončily naprostým neúspěchem.“ Sám se ale prý kvůli své osobě podobné revoluce v Česku nebojí.

Řeč se stočila i na současnou migrační krizi. Zeman je přesvědčen, že migranti přichází nejen z Blízkého východu, ale i z Afriky: „Říká se, že v Africe je připraveno migrovat do Evropy minimálně několik milionů lidí. Protože se jedná z větší části o muslimy, jejichž kultura je neslučitelná s evropskou kulturou, nevěřím na schopnost jejich asimilace. Mimochodem, když se podíváte na historii Evropy, tak to byla vlastně neustálá válka s muslimy. A myslím si, že právě Srbsko to zažilo mimo jiné i na Kosově poli“, zakončil Zeman svou úvahu.