Spojené státy vyšlou do Prahy nového velvyslance, nebude to však Zemanova favoritka a bývalá manželka současného amerického prezidenta Ivanka Trumpová. Ta nabídku na tento post při pražské návštěvě odmítla. Zemanovy prognostické schopnosti tak dostaly na frak. V čem by byla Ivana Zelníčková z Gottwaldova jako americký ambasador lepší než zkušený republikán Stephen King z Wisconsinu, to už Hrad nevysvětlil.

Jeho motivace je možná mnohem prostší, než se může na první pohled zdát. Zeman, jehož volební období se nezadržitelně chýlí ke konci, zoufale touží setkat se s americkým prezidentem. Přesto, že byl jediným z evropských politiků, který se neostýchal veřejně podpořit Donalda Trumpa v americkém volebním klání, pozvánku do Bílého domu dosud neobdržel. Ze sebejistých jarních termínů jeho přijetí ve Washingtonu nakonec zbyla jen omluva, že Trump teď nemá čas. Tedy, pro přesnost – fyzicky tuto omluvu zatím nikdo neviděl, mluvčí Ovčáček ji údajně někam založil. Snad se najde.

Trumpův nový velvyslanec tak bude na Hradě vítán, za návštěvu Zemana v Bílém domě ještě do tuzemských prezidentských voleb mu snesou modré z nebe. Na rozdíl od velvyslance Schapira, jemuž Zeman při každé příležitosti dával najevo své nesympatie, Stephen King bude na nóbl akcích opět sedávat v předních řadách.
Zatím je ale Zemanova vytoužená fotografie z Bílého domu v nedohlednu, ač se jeho bývalý lokaj a současný velvyslanec České republiky v USA Hynek Kmoníček snaží, seč mu síly stačí. Zatím bohužel musí pouze skrývat očividný nezájem Trumpa o návštěvu Prahy za hradbu diplomatických vytáček a floskulí. Přitom jde o profesionála, který se za svou diplomatickou kariéru už dokázal vypořádat i s horšími věcmi, jako byla například prezidentská viróza, nebo provalení tajné schůzky Zemanova poradce Šloufa se Saddámem Husajnem v Bagdádu.

Pokud je náplní práce velvyslanců vymýšlení báchorek, které mají omluvit nezájem jejich hostitelů o českou hlavu státu, je Zemanův Kmoníček mužem na svém místě. Kromě fabulací o návštěvě Trumpa však o Kmoníčkově působení za oceánem není téměř slyšet.

Bohužel, nejinak tomu je i v Moskvě u Vladimíra Remka. Ten se na svůj post kvalifikoval členstvím v KSČM a výletem do vesmíru, o jeho velvyslanecké činnosti placené z našich daní však nevíme zhola nic. Zda je spíš emisarem proruského Zemana, nebo reprezentantem suverénní republiky coby spojence NATO a Evropské unie, se lze jen domýšlet. Ale podezírat nositele Leninova řádu, Řádu Klementa Gottwalda a Hrdinu ČSSR i Sovětského svazu z podlézání Západu by bylo čiré bláznovství. Stejné množství informací lze získat i o práci velvyslankyně Livie Klausové na Slovensku. Kromě prezentace slovenských přednášek Václava Klause a stříhání pásek při řadě oficialit se občan od Klausové víc nedozví. Pražským hradem prosazené diplomatické kádry, o jejichž poslání nikdo nic netuší lze však najít od Německa po Čínu.