
Miloš Zeman o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání
Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“
Dobrý večer vážení diváci televize Barrandov. Vítejte u prvního poprázdninového pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Dobrý večer i Vám pane prezidente.
Pěkný dobrý večer.
Pane prezidente, nemohu se nezeptat, jaké bylo léto? Tentokrát jsme o Vás mnoho neslyšeli? Jak jste ho strávil?
No a proč byste měli slyšet?
No tak je to nezvyklé, bylo nezvykle málo o Vás slyšet.
Zaprvé, jako obvykle jsem byl na svém nafukovacím člunu na Vysočině a zadruhé jsem byl v Lánech, kde jsem trápil svoje bolavé nožičky, takže jsem plaval v bazénu, cvičil na rotopedu a chodil na procházky po lánském parku, to je vše. Nevidím důvod, proč by z toho měla být nějaká mediální kauza.
Tak mimo jiné o vašem zdraví se spekuluje, ale je vidět, že dovolená byla strávená aktivně a jste nabytý silou, čeká nás horký politický podzim.
To ano, ale pane Soukupe, já jsem si samozřejmě přečetl, že mně byla amputovaná pravá noha. Dovolte, abych se postavil. Zde hle prosím, zde vidíte pravou nohu, zde vidíte levou nohu. Zadruhé dozvěděl jsem se, že novináři volali na Bulovku, že mě tam prý přivezli. No takže vidíte, že takzvaná mediokracie nebo-li fake news, neustále funguje. Dokonce poté co novináři vydali tiskovou zprávu, že až na ty nohy jsem v pořádku, tak jakýsi blbeček z Lidových novin napsal, že v pořádku nejsem, a že jsem těžce nemocný. On sice nemá medicínské vzdělání, diagnostikuje na dálku, což obvykle dělají jenom šarlatáni, ale oni jsou to Lidové noviny a Lidovým novinám já říkám nejhloupější deník v České republice.
No tak myslím, že po tomto vystoupení aspoň na nějakou dobu pravděpodobně spekulace o Vašem zdraví ustanou.
Doufejme.
Před prázdninami jste říkal, že se těšíte, co budete číst, co jste přečetl a co jste si z toho vzal do horkého politického podzimu?
Tak upřímně řečeno, já jsem si do Lán vzal především takovýhle tlustý svazek materiálu mého analytického odboru, který se většinou týká návrhu zákonů, abych věděl, co podepisuji. Nu a to jsem díky bohu, musím to zaklepat, všechno zvládnul, takže to byla taková pracovní dovolená, ale z těch knih, které jsem četl, to byla sada knih o Islámském státě. Jedna z nich mimochodem dostala Pulitzerovu cenu. O osobě jménem Zarkáví, jestli Vám to něco říká. Nu a pak, abych nebyl monotématický, tak jsem četl knihu o válečných zločincích ve Spojených státech. To znamená o lidech, kteří se dopouštěli válečných zločinů, a přesto ve Spojených státech nabyli občanství. A je zajímavé, že teprve na základě dlouhodobých protestů veřejnosti se po dvaceti, třiceti letech americká administrativa začala zabývat tím, proč tam vlastně jsou. No a teď mám na nočním stolku připravenou knihu, kterou mě věnoval Boris Johnson britský ministr zahraniční, Fenomén Churchill nebo Faktor Churchill, bude to už asi desátá monografie o Winstonu Churchillovi, kterou budu číst a jsem docela zvědav, co se dovím nového.
Pojďme pozvolna v našem rozhovoru se posunout k domácím událostem a pracovním tématům. Které letní politické události byly z Vašeho pohledu nejzajímavější? Zajímá mě to proto, jestli jsem se při výběru dnešních otázek příliš nemýlil?
Pane Soukupe, to přeci nemyslíte vážně? Ještě před takovými 14 dny bychom se možná shodli na tom, že nejzajímavější letní politickou událostí je rozpad narychlo slepené koalice Lidovců a Starostů. Samozřejmě, že to všechno přehlušilo vyšetřování pánů Babiše a Faltýnka. A já, protože jsem předpokládal, že se mě na to dnes zeptáte, tak jsem si promýšlel, co Vám jako odpověď řeknu, ale nejdřív se musíte zeptat.
Řekl jsem, že o Vás nebylo příliš slyšet, ale v jedné věci jste promluvil velmi hlasitě a to je o napjaté situace týkající se žádosti policie k vydání trestnímu stíhání předsedy hnutí ANO a poslance Parlamentu Andreje Babiše a jeho nejbližšího spolupracovníka Jaroslava Faltýnka. Policie požádala Parlament o vydání těchto dvou poslanců k trestnímu stíhání. Vy jste přes svého mluvčího vzkázal, že případné trestní stíhání vítěze voleb nemusí být překážkou pro jeho jmenování premiérem?
Víte co je to presumpce neviny, pane Soukupe? Presumpce neviny, která je starořímská právní zásada platná i do dnešní doby říká, že do okamžiku pravomocného odsouzení je na Vás pohlíženo jako na nevinného.
To jistě ano, ale neobáváte se rizika, že jmenovat premiérem člověka, kterého stíhá policie, a to mluvíme čistě hypoteticky, nese s sebou určitá rizika?
V mém životě bylo rizik tolik, že o jedno víc nebo méně není podstatné, ale vidím, že jste si svojí otázku připravil poněkud neobratně, protože na Vašem místě bych se zeptal jaký je názor prezidenta republiky na to, že policie požádala Parlament o vydání pánů Babiše a Faltýnka.
My bysme se k tomu dostali, pane prezidente. Já jsem chtěl začít obecnými tématy, jestli fakt, že je případný vítěz voleb policejně stíhán orgány činným v trestním řízení.
Já Vám velmi rád odpovím.
Bude překážkou případně pro jeho jmenování premiérem a či případně tedy taková skutečnost by neopravňovala Vaše rozhodnutí jmenovat případně úřednickou vládu podobnou té Rusnokově?
Úřednickou vládou jmenujete v jiné situaci. To znamená, když se rozpadne předchozí vláda, která vzešla z voleb. Jmenovat úřednickou vládu hned po volbách je podle mého názoru politický nesmysl, k čemu by to bylo? Ale když mě konečně pustíte k řeči a přestanete předvádět, jak Vy rozumíte sestavování vlády, tak já dojdu k odpovědi na Vaši otázku, ale abych k této odpovědi došel, musím nejdřív projít jednou etapou a ta etapa se jmenuje hodnocení prezidenta, žádost o zbavení imunity. Takže jdeme na to, pane Soukupe.
Já bych jenom.
Žádný jenom, už do toho mluvíte až příliš moc. Tak tedy.
Pane prezidente, nejsem si jist, jestli diváci přesně rozumí a vědí postupu. Já jsem považoval za vhodné, abychom došli ke konstatování, že policie požádala o vydání poslanců Parlamentu dva měsíce před volbami nebo necelé dva měsíce před volbami, přičemž policie ví, že náš trestní zákon říká, že zvolením těchto lidí znovu poslanci řízení musí být zastaveno. To znamená, postup policie nemůže vést k úspěšnému dokončení trestního řízení.
Pokud by nedokázali za 2 měsíce tuto kauzu ukončit. V tom se asi shodneme.
Anebo pokud by nebyli zvoleni poslanci znovu.
Víte co, já chvíli počkám, až se vymluvíte a pak reaguji na Vaše otázky jo? Takže můžu?
Můžete.
Výborně, takže pane Soukupe, já věcně vůbec nic nemám proti žádosti o vydání pánů Babiše nebo Faltýnka nebo dalších. Koneckonců všude na světě jsou politici různě vyšetřováni jak kvůli trestným činům v oblasti ekonomické kriminality, tak kvůli třeba sexuálním zneužívání viz bývalý izraelský prezident a tak dále a tak dále. Nic nového pod sluncem. To co mi na věci vadí, je načasování této věci. To znamená to, že je před volbami dva měsíce a my oba dva jsme se před chvíli shodli, že za dva měsíce policie nic nevyšetří.
Promiňte, pane prezidente, já bych jenom doplnil, že s největší pravděpodobností všechny důkazy, které jsou takto získány v tomto období, pokud Sněmovna nyní poslance Babiše a poslance Faltýnka vydá, bude muset policie opakovat po nové žádosti, nové svolení.
Ano, to je abeceda, kterou snad naši diváci většinou vědí, ale já bych spíše doplnil, když už na Vás mohou navázat, že většina ne-li všechna fakta o kauze Čapí hnízdo se ví 5 let, některé z nich 9 let od roku 2008. Takže kdyby policie šetřila tuto kauzu před rokem, před dvěma, ještě lépe před třemi, Tak neřeknu ani popel a budu se zájmem čekat, jak to všechno dopadne. To, že jich datuje dva měsíce před volbami, ve mně vzbuzuje podezření, zdůrazňují podezření, že se jedná o zneužití policie pro politické účely. To podezření, které je primárně vysvětlováno právě touto dotací je navíc umocněno tím, že dozorující státní zástupce o policejní akci nebyl předem informován, jak sám veřejně uvedl. A teď to hlavní, pane Soukupe. Já už něco pamatuju, Vy ostatně taky a já pamatuju několik policejních provokací. Vzpomínáte si na kauzu Kubiceho zprávy?
Ano, to byla jedna z událostí, která zasáhla do voleb v roce 2006.
Výborně a byla.
Ono jich bylo víc, ono policejní vyšetřování bývá součástí volební kampaně nebo voleb poměrně často. Začalo už to kauzou Bartoníčka, lidovce Bartoníčka v roce 1990.
Máte pravdu.
Vy jste zmínil Kubiceho zprávu, v roce 2013 poměrně nepovedená policejní akce, jak se ukázalo o několik let později, vedla k pádu Nečasovy vlády a zdá se, že policejní akce jsou tak už trochu součástí volebních kampaní.
Já bych mluvil ne o policejních akcích, ale rovnou o policejních provokacích, což není jedno a totéž. Podívejte se, Kubiceho zpráva byla evidentně zaměřená proti Sociální demokracii. Ten vpád na Úřad vlády a po něm následující tisková konference pánů Šlachty a Ištvána, kde se oznamovalo, že jsme odhalili obrovskou mafii propojující ekonomické a politické struktury. Kde se operovalo se zadrženým zlatem, zadrženými miliony korun, kde to sakra dneska všechno je? Zůstaly kabelky Jany Naďové, čili já sebekriticky uznávám, že jsem tomu tehdy uvěřil, přiznávám se.
Jako většina z nás.
Ale v každém případě byla to také policejní provokace a ještě Vám řeknu třetí a poslední případ. Kauza Budišov, to už je trošku vzdálenější, ale většina z nás si jí ještě pamatuje. Dokonce tam šlo o dotační podvod, respektive o obvinění z dotačního podvodu. Mimo jiné Věra Jourová se tehdy ocitla na několik měsíců ve vyšetřovací vazbě, pak se policie musela omluvit. Jourová byla propuštěná, vysoudila odškodnění, a dneska je eurokomisařka v Bruselu. Nezdá se Vám, že těch policejních provokací je trošku moc?
Stávají se trošku součástí předvolebního koloritu. Nicméně já bych se chtěl zeptat a zopakovat, policie nyní požádala o vydání poslance Babiše a poslance Faltýnka s tím, že předpokládejme, po jejich vydání je obviní, stanou se obviněnými a začne šetření. Pokud bude poslanec Babiš a poslanec Faltýnek znovu zvolen poslanci. Toto řízení musí být ze zákona zastaveno.
Jistě.
K úspěchu toto řízení policie může vést pouze ve dvou případech, že se podaří ukončit do data voleb, do data zvolení poslance Babiše a poslance Faltýnka v nových volbách anebo, že nebudou zvoleni. Jiné možnosti jak policie může uspět a to řízení ukončit nejsou. Lze tedy předpokládat, že pravděpodobně k úspěchu nepovede. Proto se domníváte, že jde o policejní provokaci, toto načasování?
Základní argument, proč jde o policejní provokaci je trojí. Zaprvé načasování, pane Soukupe, pochopte, že toto je podvod na voličích, proč? Když se shodneme, že za dva měsíce se nic nevyšetří.
A dokonce ani případné.
Pane bože, Vy mě nedokážete dokončit jednu jedinou větu? Prosím Vás, zmlkněte, ať já dokončím svojí myšlenku. Tak tedy, protože jestliže se to tedy skutečně nevyšetří, tak v takovém případě bude volič v situaci, kdy si bude o Babišovi a Faltýnkovi buď myslet, že jsou obětí policejní provokace anebo, že jsou dotační podvodníci. To je podvod na voličích, do kterého je vehnala policie tím, že teprve teď, to znamená pozdě, dělá toto rozhodnutí. Tak a teď můžete mluvit.
Jak tedy, jistě, ale já o té věci, o té kauze Čapího hnízda nevím nic, kromě toho, co jsem se dočetl v médiích, proto se snažím divákům vysvětlovat a Vás se ptát na čistě právní postupy jak tedy postupovat. Jak tedy postupovat?
Já jsem si samozřejmě předtím, než jsem navštívil Čapí hnízdo, nastudoval několik fakt, abych nešel do nějaké vyložené pasti a jedním z těchto fakt bylo to, zda byla nebo nebyla splněná takzvaná dotační podmínka. To znamená podmínka, která říká, že malá nebo střední firma, která se jmenuje Farma Čapí hnízdo, musí určitý počet let být samostatná a nesmí fuzovat s jinou firmou. Zjistil jsem, že tato dotační podmínka byla pětiletá. Zjistil jsem, že byla naplněná tuším v roce 2014. To mě zajímalo, kdyby tomu tak nebylo, přiklonil bych se k názoru, že jde o dotační podvod. Nyní se tedy dostáváme do té fáze, na kterou Vy jste se na začátku ptal. Znovu opakuji, podle presumpce neviny je třeba na každého obviněného Jára Cimrman by řekl sprostého podezřelého, nahlížet jakoby nebyl vinen, dokud nezazní pravomocný rozsudek. Ona ta Věra Jourová, kterou už jsem před chvíli uváděl, chtěla dokonce, jak sama uvádí, ve vězení spáchat sebevraždu. Díky bohu k tomu nedošlo a díky bohu jí teď máme jako eurokomisařku v Bruselu. Takže nedělejme si iluze, že všechna obvinění jsou podložena. Počkejme si na výsledek případného soudního projednávání a do té doby respektujme právě onu presumpci neviny.
Pokud se vrátím na začátek na tu první otázku, je tedy to tak, že případné obvinění vítěze voleb nebude překážkou pro jeho jmenování?
Obvinění ne, odsouzení ano.
Odsouzení ano.
Já myslím, že jsem už dvakrát nebo třikrát odpověděl naprosto jasně, ale rád to opakuji po čtvrté.
Dobře, Vaše podezření, že postup policie je pokusem o ovlivnění výsledků voleb koneckonců, řekl stejně i ministr spravedlnosti Pelikán v rozhovoru pro časopis Respekt, za který sklidil velkou kritiku, předpokládám, že podobnou kritiku určité části novinářské obce sklidíme dnes my dva.
Pane prezidente, prázdninová politika, ale nebyl jen Andrej Babiš. Zajímavé věci se děly i v ČSSD. Premiér Sobotka v podstatě úplně vymizel a funkcí lídra Sociální demokracie převzal velmi viditelný Lubomír Zaorálek. Jak hodnotíte jeho postup a jak hodnotíte začínající kampaň ČSSD?
Já si myslím, že Lubomír Zaorálek, ale i Milan Chovanec mohou zachránit Sociální demokracii před tím úplně nejhlubším pádem, do kterého ji vehnal právě Bohuslav Sobotka. Samozřejmě, že to nebude tak zářný výsledek, aby dohnali hnutí ANO. Chci věřit, že ta policejní provokace, o které jsme před chvíli mluvili, není posledním zoufalým pokusem změnit volební preference. Lubomír Zaorálek působí, nu řekněme, charismatičtějším dojmem než Bohuslav Sobotka.
Každopádně tandem Zaorálek, Chovanec dovedl Sociální demokracii k aktuálním preferencím okolo třinácti procent. Mě v této souvislosti zaujala jedna věc. Lubomír Zaorálek a byty OKD. Lubomír Zaorálek jako jeden ze svých hlavních témat byty OKD považuje od roku 2004. Pokud se nemýlím, už jsou to čtvrté volby, kdy pravidelně před volbami problematiku bytů OKD veme jako svůj, svoje téma a znova se pokouší to rozvířit. Problém je v tom, že doposavad se za těch 13 roků nic nestalo. Horníkům, kterým byly byty přislíbeny, nabídnuty nebyly a k odkupu těchto bytů rodinami horníků nedošlo. Viník této transakce potrestán nebyl a mezitím byty se dále a dále předprodávají. Je možné tomuto politikovi ještě s tímto věřit, pokud už po čtvrté to vytahuje jako téma, a je v tom zcela neúspěšný, a pokud se mohu dále zeptat, jak tedy byty OKD, co by se s nimi mělo stát?
Angličané říkají – if you don’t succeed try again, nebo-li když neuspějete, snažte se znova a znova. Já bych Lubomíru Zaorálkovi ani tak nevyčítal, že toto téma se opakuje. Vzpomínám si, jak jednou, už je to hodně dávno, označil Zdeňka Bakalu za gaunera. A Bakala ho tehdy žaloval a soud právě kvůli bytům OKD konstatoval, což je v naší soudní praxi docela neobvyklé, že Bakala je gauner, hezké že? Samozřejmě, že řešením celého problému je trestní stíhání Zdeňka Bakaly. Řešením celého problému je konfiskace jeho nakradeného majetku. To bude zase žalob co? A jsem rád, že při minulé návštěvě Moravskoslezského kraje jsem se dohodl s představenstvem společnosti OKD, že bude žádat od Zdeňka Bakaly vrácení jednadvaceti miliard korun. V takovém případě tady máte finanční zdroj pro uspokojení potřeb těch nájemníků, protože ti nájemníci to nechtějí zadarmo, pane Soukupe. Ti nájemníci to chtějí za zvýhodněnou, to znamená netržní cenu. I když mezi námi na Ostravsku ceny nájemních bytů nejsou příliš vysoké.
To bylo, ČSSD. Velká hitparáda to není ani u ODS, kde se proslýchá, že pokud strana nedosáhne dvouciferného výsledku, to znamená deset a více, je to na odvolání předsedy Fialy. Jak hodnotíte tento druhý kdysi hegemon české politiky.
Většinou totéž říká i Miroslav Kalousek. Pokud nedostane TOP09 dvouciferný výsledek, tak odstoupím. Já bych oběma těmto předsedům navrhl jednoduché řešení. Oba dva budou mít zcela určitě dvouciferný výsledek. Jedna cifra bude před desetinou čárkou, druhá cifra bude za ní. Takže dohromady to budou dvě cifry.
ODS také představila svého prezidentského kandidáta, kterým je známý odpůrce zákazů kouření Jaroslav Kubera. Je pravda, že jste přátelé?
Je pravda, že jsme přátelé.
Dovolte mi malou odbočku Jaroslava Kubery k prezidentským kandidátům. V dnešním týdnu oznámili 3 prezidentští kandidáti včetně Vás, že již mají více než padesát tisíc podpisů nutných pro přijetí jejich kandidatury. Já bych poznamenat, že zákon říká, že je potřeba ke kandidatuře na prezidenta padesát tisíc podpisů anebo podpora dvaceti poslanců anebo deseti senátorů. Jaroslav Kubera je jediný, který se chce opřít o podporu poslanců nebo senátorů a nesbírat podpisy. Proč to tak je? Je už sbírání podpisů součást předvolební kampaně nebo podpora poslanců u prezidentských kandidátů je považována za nedostatek odvahy?
Víte, já mám Jardu Kuberu rád, a protože se ještě nerozhodl, zda nakonec bude kandidovat, tak si mohu dovolit poznámku, kterou bych neřekl, kdyby už měl rozhodnuto, a sice, že ten zákon o prezidentské volbě považuji za takový relikt parlamentní volby prezidenta a víte proč? Protože jeden senátor váží 5 tisíc normálních občanů. Nebo jeden poslanec váží 2 a půl tisíce normálních občanů a copak poslanci nebo senátoři jsou nějací nadlidé? Každému máme měřit stejným metrem. To znamená, já přeju Jardovi Kuberovi, aby využil tohoto zákona, když už tedy existuje, ale současně bych si velmi přál, aby byl tento zákon v budoucnosti zrušen a nahrazen tím, že ten kdo nedokáže oslovit ani 50 tisíc lidí těžko může získat podporu, alespoň milionu nebo dvou milionu voličů.
Dobře, každopádně pokud Jaroslav Kubera se rozhodne kandidovat a opře se o podporu poslaneckého klubu ODS je to rovnoprávný a rovnocenný kandidát. Moje další otázka směřuje na angažmá miliardářů v politice. S těmi se nyní, pravděpodobně po úspěchu Andreje Babiše v minulých volbách, jaksi roztrhl pytel. Dokonce i Starostové a Nezávislý do svého čela nebo jako hlavní tvář nominovali miliardáře Dědka, Dalibora Dědka, který je majitelem Jablotronu. Další miliardář Sehnal se pokouší resuscitovat Občanskou demokratickou alianci. Miliardář Janeček se angažuje v novém hnutí Tak jo! a tak dále. Jak se díváte na angažmá těchto velkopodnikatelů v politice?
Tak Donald Trump, pokud vím, je také miliardář a vyhrál americké prezidentské volby. Mně upřímně řečeno miliardáři v politice nevadí, pokud to zrovna není Viktor Kožený nebo již citovaný Zdeněk Bakala. A pokud k tomu majetku došli legálním způsobem, tak když vstoupí do politiky, tak za sebou mají argument, že už něco v životě dokázali. Trochu víc mně vadí, když si ti miliardáři místo toho, aby šli do politiky sami, najímají jakési loutky a já nebudu nikoho jmenovat, které mají být jejich kandidáty, ať už v jakékoliv politické oblasti a doufají, že těmito loutkami mohou snadno manipulovat. Ono to tak není, pane Soukupe. Z politiky známe, že loutky se velice často vzbouří, protrhnou ty šňůrky a nakonec jednají relativně samostatně, ale ano, ať jdou miliardáři sami do politiky, a ať se neschovávají za druhé.
Zmíněný miliardář Janeček se svými přáteli se pokouší zopakovat úspěch Emmanuela Macrona s jeho hnutím En Marche, s hnutím Tak jo!. Nechci se bavit o jeho hnutí, tedy Janečkovo hnutí, Tak jo!, ale o Emmanuelu Macronovi, který má za sebou 100 dnů vládnutí. Ta bilance je trošku zvláštní, podařilo se mu popudit značnou část francouzské veřejnosti, mimo jiné například snahou změnit zákoník práce a z jeho tvrdého postoje vůči například zemím Visegrádské čtyřky o uzavírání pracovního trhu a tak dále, také mnoho nezbylo. Včera jsem v rozhlase slyšel jednoho komentátora, který hodnotil velmi tvrdě a označil ho za směšného pozéra. Jak ho hodnotíte Vy? Jak hodnotíte prvních 100 dnů vládnutí francouzského prezidenta?
Zaprvé směšní pozéři nevyhrávají prezidentské volby v tak velké a kulturní zemi jako je Francie. To bych spíše řekl, že směšným pozérem je onen novinář, ale to není u novinářů nic nového. Teď Vás překvapím, já bych zásadně nehodnotil žádného politika po prvních 100 dnech v jeho funkci. Počkal bych si minimálně na takového půl roku.
Dobře Emannueli Macronovi ve Francii popularita prostě značně upadla a je to pravděpodobně normální po vzedmutí podpory v době voleb a při přechodu do reálné politiky. Podpora odpadne. Jeho hlavním motivem, jeho hlavním tématem byla silná Evropská unie, vzkříšení silné Evropské unie. Jak to tedy je? Upadá Evropská unie, slábne nebo naopak posiluje pod vedením Macrona?
Evropská unie zcela určitě slábne a upadá. My, kteří máme rádi samu myšlenku Evropské unie, proto jsem tady na hradě vyvěsil i její prapor, tím trpíme, ale říkáme si někdy tiše a někdy nahlas, že za to může právě neschopné vedení Evropské unie a neschopnost tomuto vedení já osobně vytýkám kromě jiného v tom, že nedokáže ochránit vnější hranice Evropské unie, že nedokáže deportovat radikální Islamisty a poslední událostí v Barceloně už po desáté ukázali, že deportace je jedinou cestou, jak se zbavit nebezpečí islámského teroru v Evropě. To, že nemá jednotnou zahraniční politiku a ani se o ní nepokouší a tak dál a tak dál, ale já věřím myšlence Evropské unie, ale tato myšlenka se uskutečňuje velmi hloupým způsobem.
Zdá se, že země Visegrádské čtyřky se emancipují oproti main streamovému názoru Evropské unie a zdá se, že Rakousku se blíží spíše v posledních týdnech a měsících k Visegrádské skupině. Jak tuto emancipaci Visegrádské skupiny a Rakouska vnímáte?
Tak Rakousko zažilo a dosud zažívá migrační vlnu a není tedy žádný div, že na základě této zkušenosti pochopilo stanovisko Visegrádské skupiny. Myslím si, že není vyloučeno, že se k tomuto stanovisku postupně přidají i některé další země Evropské unie. Zcela určitě se k tomu nepřidá Řecko nebo Itálie, protože to jsou nárazníkové státy. Těm je zapotřebí pomoci, ovšem na jejich území a nikoliv tím, že budou migranty dále propouštět dovnitř Evropy.
Ještě jedna zahraničně politická otázka. Zdá se, že Spojené státy a KLDR jsou blízko válečnému konfliktu. Alespoň rétorika tomu odpovídá, oproti tomu Evropská unie projednala situaci a poslala ostrý dopis. Na jedné straně se zdá, že je to zvláštní. Kim v KLDR haraší jadernými zbraněmi a Evropská unie pošle ostrý dopis. Možná je to málo, ale na druhou stranu neznamená to příklon Evropské unie, evropské zahraniční politiky k Americe zpět? A jak je reálný válečný konflikt?
Víte, severokorejský režim je podle mého názor nejodpornější režim na zeměkouli. Je to vlastně jediný velký koncentrační tábor. Možná, že má dvě třídy, jednu pro lidi, kteří mohou přežít a druhou pro lidi, kteří jsou určeni k likvidaci, ale tak či onak je to pořád jeden veliký koncentrační tábor. Teď si představte, pane Soukupe, že na ten koncentrační tábor shodíte atomovou bombu? No tak jeho vězni zemřou a to je všechno. Dokonce někteří s velkým utrpením, když budou ozářeni, ale to si nemusíme vykládat, to známe z Hirošimy. Jinými slovy to o čem si myslím, že by bylo zapotřebí podněcovat, ať tím či oním způsobem je, aby sami Severokorejci povstali proti diktatuře Kim Čong-una a neprozradím žádné tajemství, když jedna z variant takového povstání může být i armádní převrat. Takových převratů už bylo v dějinách mnoho, a proč by nebyl ještě jeden navíc.
Pane prezidente, mám už jen poslední otázku právě, protože čas nás tlačí a ta otázka už jednou mezi námi vedla k rozmíšce a to jsou ceny potravin.
Ano.
Přejděme tedy od velkých zahraničně politických tématům k cenám potravin, vnitropolitickému a vnitřnímu problému. Ceny másla letí do astronomických výšin, víte, kolik stojí máslo dnes?
Ještě nedávno stála kostka másla padesát korun.
Padesát korun.
Ale mezi tím, což zase možná nevíte Vy, se vyšplhala už na šedesát korun.
Dokonce viděl jsem na internetu se šíří fotografie, kdy jeden z řetězců nabízí kostku Jihočeského másla za osmdesát tři korun a máslem to nekončí. Hrozí nám neúroda, hrozí další zvyšování cen potravin. Co je potřeba udělat proto, aby potraviny zůstaly stabilní a zůstaly dostupné a nerostla jejich cena do hrozivých výšin?
Samozřejmě, že sklizeň obilovin bude velmi pravděpodobně nižší asi o 15 procent, ale to ještě neznamená tragédii. Tragédií, pane Soukupe, jsou ziskové marže našich řetězců, které představují většinu odbytu potravinářských výrobků. Já jsem si nechal udělat takovou hezkou tabulku, kde mám jednotlivé potravinářské výrobky počínaje rohlíky, a mám jejich ziskovou marži před asi tak patnácti lety a dnes. Abych dlouho nezdržoval, tak zisková marže u rohlíků byla před patnácti lety třináct procent, víte kolik je teď?
Nevím.
Šedesát sedm procent, šedesát sedm procent a to mě prezidenti, jak potravinářské, tak agrární komory říkali, že jsou komodity, kde ta zisková marže je ještě vyšší.
Nevím, řetězce tento argument odmítají a říkají, že ziskovost není nepřiměřená, že ve vztahu k investicím, které musí činit do prodejen a tak dále, skladu a tak dále není nepřiměřená a jejich ziskovost nevybočuje z jejich obvyklé ziskovosti v zahraniční. Já Vám nabídnu ještě jeden pohled…
Já na místě řetězců bych použil stejnou argumentaci, ale zaprvé už jsou tady dostatečně dlouho, takže prodejny mají určitě vybavené a zadruhé zeptejte se normálního podnikatele, jakou ziskovou marži on by chtěl dosáhnout. Šedesát sedm procent to je zisk snů, to nikdo nemá.
Dobře, ale…
Když má osm procent je šťastný.
Nabídnu Vám ještě jeden pohled. U cen másla, na začátku byli sankce vůči Rusku. Zastavil se vývoz mléka a mléčného tuku, z kterého se vyrábí máslo do Ruska a vznikla nadprodukce. Evropská unie platila čtrnáct eur za sto nevyrobených litrů mléka. Zemědělci zjistili, že nevyrábět mléko se jim vyplatí, protože za každých sto nevyrobených litrů mléka dostanou čtrnáct eur a nyní je mléka a mléčného tuku nedostatek a cena másla zase letí vzhůru. Je to logický ekonomický postup. Nicméně spíše to navozuje otázku, zda nejde o neschopnou dotační politiku Evropské unie, díky které nyní ceny másla takto vyletěly a jestli tedy ty řetězce nejsou trochu jen otloukánkem?
Nejsou otloukánkem, i když samozřejmě regulační opatření tohoto typu je nesmyslné. Podívejte se, já jsem byl u nedávného podpisu dohody mezi Milanem Teplým z Madety a Číňany o vývozu sušeného mléka na čínský trh, který je obrovský. Tam prostě nemůžete nebo nemusíte dělat taková opatření, že byste tlumil dotacemi výrobu. Víte, když jsme byli děti, tak nás komunisté učili, jak se pálí pomeranče, aby se snížila jejich spotřeba, respektive zvýšila jejich cena. Jak se pálí obilí, když jsem byl premiér, tak jsem vyhodil ČEZ, který chtěl pálit obilí v elektrárnách. Říkal jsem to je takové barbarství, že to bude jenom přes moji mrtvolu. Takže snažme se zrušit sankce vůči Rusku a naopak ruské sankce vůči nám. Snažme se pronikat na čínský trh a samozřejmě i na další trhy. Zvyšovat tedy odbyt našich produktů a snažme se zrušit naprosto nesmyslné dotace Evropské unie na to, že se nebude vyrábět.
Pane prezidente, poslední otázka. Za pár dní se školáci chystají na první školní den. Kdybyste byl ministrem školství, co byste ve svém projevu školákům vzkázal?
Tak já tuším, že čtvrtého nebo pátého října, pardon, září opravuji se, budu otevírat školní ročník v jedné střední škole, zatím neprozradím kde. A protože kdybych to řekl dnes Vám, pane Soukupe, tak už bych to těm školákům jenom opakoval. Počkejte do toho čtvrtého nebo pátého září a tam se to dozvíte.
Dobře, pane prezidente, náš rozhovor je u konce. Děkuji Vám za něj.
Já jsem rád, že jste se vrátil ze Španělska, před kterým jsem Vás varoval při našem posledním rozhovoru a jsem rád, že jste minul Barcelonu.
Ve Španělsku bylo krásně a v místě, kde jsem byl já, o žádných teroristech nebylo ani vidu ani slechu, a bohužel v Barceloně se stalo to, co se stalo a tím více je mi to líto, protože Španělsko mám rád.
Mějte se krásně a za týden na shledanou.
Děkuji Vám, pane prezidente. Děkuji i vám vážení diváci televize Barrandov za vaši pozornost a těším se zase příští čtvrtek u Týdne s prezidentem.