Do volby prezidenta republiky zbývá něco málo přes čtvrt roku a volební kampaně běží na plné obrátky. Kromě jiného se kandidáti snaží získat přízeň voličů i pomocí slibů, jaké konkrétní změny budou ve funkci prezidenta republiky prosazovat. Některé nápady se evidentně nesou v duchu hesla „slibem nezarmoutíš“, protože jejich uskutečnění není příliš reálné, ať už z hlediska politického či technického.

Nejzajímavějším je asi nápad Michala Horáčka, který by ve funkci prezidenta prosazoval jednorázové odpuštění penále z dluhů fyzických osob na daních a sociálním pojištění. „Dluhy musíme platit, jsme dospělí svéprávní lidi. Ale to penále, to je krušný. Penále, které způsobí, že to naroste o stovky procent a pak už se to nedá splatit. Lidi, kteří takto dluží, se ocitají v strašném bludném kruhu,“ vysvětlil Horáček svou vizi. Ministerstvo financí však možnost odpustit penále na dluzích vyloučilo.

Právník Karel Štogl by v prezidentské funkci pro změnu rád bojoval proti kouření. „Chtěl bych prosazovat zvýšení spotřební daně z cigaret, protože si myslím, že je to efektivní cesta k tomu, aby se snížil počet kuřáků. Moje představa je taková, že by se každý rok zvyšovala cena cigaret o dvacet až třicet procent,“ řekl Štogl. Kromě toho by se zasadil o zrušení přímé volby prezidenta, neboť přímá volba podle něj občany rozděluje.

Povinnou vojenskou službu by opětovně zavedl kandidát Realistů, zbrojař Jiří Hynek: „Moje představa je, že po maturitě by se nastupovalo na tři měsíce. A po těch třech měsících by potom nastoupil buď do zaměstnání, nebo do dalšího vzdělávání.“ Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška se ale o obnovení povinné vojenské služby neuvažuje, zájemci o výcvik se v současnosti mohou přihlásit k aktivním zálohám nebo absolvovat dobrovolné vojenské cvičení.

Lékař Marek Hilšer by chtěl využít své znalosti medicínského prostředí a řešit neuspokojivé podmínky v českém zdravotnictví. Vlivu vyplývajícího z funkce prezidenta republiky by využil k tomu, aby zamezil úbytku lékařů a zdravotních pracovníků. Svůj recept, jak toho dosáhnout popsal následovně: „Pokud nejsou zdravotní sestry, tak je třeba je do zdravotnictví nějakým způsobem nalákat. To můžete udělat zvednutím platu, ale také třeba zlepšením podmínek, co se týče vzdělávání. Prezident nemá nějaké jasné pravomoci, ale samozřejmě může mluvit o tom s ministrem zdravotnictví ale také s premiérem.“

Toho, že prezident republiky je spíše formální funkce s omezenými pravomocemi si je vědom i Vratislav Kulhánek. Bývalý šéf Škoda Auto by tak prý v roli prezidenta pouze žádal členy vlády o to, aby si každé ráno opakovali ministerský jmenovací slib. Bylo by jistě fajn, kdyby si naši volení zástupci každé ráno připomínali, jak mají svůj úřad vykonávat: „Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“