V Česku se podle odhadů nachází kolem tří procent světových zásob lithia, měkkého a lehkého kovu, který je v současné době cennou surovinou pro výrobu baterií a akumulátorů. Hlavní ložisko se nachází na Cínovci v Krušných horách, jedno menší pak ve Slavkovském lese. Celková hodnota českého lithia se odhaduje na 58,8 miliardy dolarů, tedy asi 1,5 bilionu korun. Tato suma je větší než výdaje českého státního rozpočtu za jeden rok.

V pondělí podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o budoucí hlubinné těžbě. Prostřednictvím společnosti Geomet chce EMH otevřít historický důl na cín. Společnost se v memorandu zavázala, že vytěžené lithium bude zpracováno prioritně v České republice. S těžbou v Krušných horách by mohl australský investor začít v roce 2022 a během 20 let plánuje EMH dobýt 37 milionů tun rudy.

Miloš Zeman na úvod své návštěvy v Ústeckém kraji řekl, že v těžbě lithia by se měl angažovat státní podnik. Podle něj by to byla záruka, že získané prostředky zůstanou v Česku. „Sám osobně zastávám názor, že by bylo vhodné, kdyby se v případné těžbě lithia spíše angažoval státní podnik, u kterého by byla jistá záruka nebo alespoň naděje, že ty prostředky zůstanou v republice. Bohužel byl jsem informován, že státní podnik Diamo o to příliš velký zájem nemá. Ale zatím se jedná o průzkumné práce nikoli o těžbu,“ uvedl Zeman.

Prezidentovi se také nelíbí tajnosti kolem memoranda a domnívá se, že memorandum by mělo být zveřejněno. „Nevidím důvod, proč by se ty údaje v něm obsažené neměly zveřejňovat. To přeci není obchodní tajemství. A naopak by se obě zúčastněné strany mohly pochlubit, že se jim povedlo dosáhnout dohody,“ vysvětlil Zeman.

Na místě starých odkališť po těžbě cínu chce na Cínovci zahájit těžbu lithia i společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ miliardáře Karla Janečka. Firma už získala všechna povolení k povrchové těžbě.