V rámci návštěvy Plzeňského kraje čelil prezident Miloš Zeman kritice od vedení kraje za své výroky o anexi Krymu na Ukrajině. Hejtman Josef Bernard vzkázal Zemanovi usnesení krajských radních, kteří odmítli jeho tvrzení. Radní mají za to, že jeho vyjádření je v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky. Na mimořádném jednání se shodli společně na tom, že hlava státu s bolestnými zkušenostmi z okupace v roce 1968 nemá problém veřejně legitimizovat agresi, která jde proti mezinárodnímu právu.

Bernard při setkání prezidenta se zastupiteli kraje Zemanovi řekl, že si váží jeho postoje v odlišných zahraničních problémech. Například ocenil Zemanův postoj k Izraeli, a také fakt, že jako jedna z mála osobností veřejně označil začátek 20. století v Arménii za genocidu. Naopak ale nesouhlasí s jeho názorem na anexi Krymu. Domnívá se, že by bylo projevem solidarity vůči Ukrajincům, kdyby se vzaly do úvahy rodiny s dětmi, které každým dnem trpí ve válečné zóně.

Na začátku své třídenní návštěvy v Plzeňském kraji se Zeman opět vyjadřoval na adresu Krymu. Zdůraznil ale, že tím anexi nelegitimizuje. Doslova řekl, že by ocenil, kdyby si kritici jeho projevu nejdříve přečetli, o čem byl. Zeman se hájí tím, že vždy ve svých veřejných projevech označoval tuto anexi za protiprávní. Jako jediný ze státníků anexi popsal jako hotovou věc, což považuje za pravdivý výrok. Hotová věc podle něj neznamená uznání legitimity, ale je to “terminus technicus”. Včetně označení anexe za “fait accompli” také prohlásil, že by se měla Kyjev s Moskvou dohodnout na kompenzaci ve finanční podobě nebo prostřednictvím ropy, či zemního plynu. Jeho tvrzení vyvolalo obrovský nával kritiky, jak ze strany ukrajinských politiků, tak těch českých.