Jako zasedání se označuje celková činnost Poslanecké sněmovny ve čtyřletém období mezi volbami. V rámci tohoto (de facto jednoho) zasedání se konají jednotlivé schůze. Zasedání Sněmovny má prezident podle Ústavy svolat tak, aby začalo nejpozději 30. den po volbách. Pokud tak neučiní, poslanci se 30. den sejdou v dolní komoře sami.

Ustavující schůzi svolává bývalý předseda Sněmovny, pokud byl opět zvolen. Schůzi poté zahajuje a řídí až do zvolení nového předsedy. Předsedající nejprve složí slib před plénem, následně do jeho rukou složí slib noví poslanci. Dolní komora pak ustaví mandátový a imunitní výbor, schůze pokračuje volbou předsedy, stanovením počtu místopředsedů a jejich volbou. Nakonec poslanci zřídí ostatní výbory. Teprve po ukončení ustavující schůze podá předchozí vláda demisi.

Zeman letos pro svolání Sněmovny využil maximální třicetidenní lhůtu, kterou mu Ústava poskytuje. Tento svůj úmysl prezident oznámil už minulý pátek, v první den parlamentních voleb. Zdůvodnil to tím, že chce stranám a hnutím poskytnout co nejvíce času na diskusi o složení budoucí vlády. Prezident postupoval stejně i po minulých volbách.

„Důvod tohoto mého ohlašovaného rozhodnutí je v tom, že některé strany se dokonce chystají obstruovat či chcete-li sabotovat volbu předsedy Poslanecké sněmovny, bez níž nelze učinit další navazující kroky,“ uvedl Zeman ke svému rozhodnutí. Noví poslanci se tak v malostranských palácích poprvé sejdou 20. listopadu.