
Topolánkova kandidatura je neplatná, shodují se ústavní právníci
Bývalý premiér Mirek Topolánek ohlásil svůj zájem stát se prezidentem na poslední chvíli a během dvou dnů sehnal nezbytné podpisy deseti senátorů. Kandidátní listinu tak stihl podat v termínu, uzávěrka na Ministerstvu vnitra byla včera v 16 hodin odpoledne. Topolánkovi ale hrozí, že jeho nominace nebude platná. Ozývají se totiž pochybnosti o výkladu zákona, který upravuje poslanecké a senátorské nominace.
Konkrétně jde o to, zda mohou senátoři, resp. poslanci svým podpisem podpořit více prezidentských kandidátů, anebo jen jednoho. Ministerstvo vnitra letos vydalo stanovisko, které opakovaný podpis stejných zákonodárců pod různé adepty na nejvyšší státnickou funkci připouští. Ústavní právníci jsou ale přesvědčení, že výklad ministerstva odporuje zákonu.
„Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný,“ uvedl ústavní právník Jan Kysela pro iDNES.cz a s jeho názorem se ztotožňují i další experti. Odborník na ústavní právo Václav Pavlíček se domnívá, že „pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců jako jiný kandidát, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování.“
Podle právníka Kysely hrozí, že kvůli výkladu zákona se budou kandidáti mezi sebou „vybíjet“. U Nejvyššího správního soudu totiž mohou žalobou napadnout přihlášku své konkurence, a to jak před volbami, tak i po nich. Šance, že někdo bude během voleb takto soudně napaden, je velmi pravděpodobná i podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové: „Už když jsem stanovisko ministerstva viděla, pomyslela jsem si, že se nejspíše někdo zbláznil a může někoho udělat hodně nešťastným. Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má pouze jeden podpis.“
Ministerstvo vnitra přesto trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Podle náměstka resortu Petra Mlsny je výklad vnitra jednoznačný a je v souladu s ústavou i zákonem o volbě prezidenta republiky. Vyjádření ministerstva přitom odporuje jeho vlastnímu dřívějšímu stanovisku. V roce 2013, během první přímé prezidentské volby totiž vnitro oznámilo, že jeden poslanec nebo senátor může navrhnout pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta. Zákon se přitom od té doby nijak nezměnil.