Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý prohlásil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že je smlouva neefektivní, jelikož i přes její uzavření Teherán usiluje o výrobu jaderné zbraně. Další novinkou je obnovení sankcí proti iránské islámské republice.

Trump o této smlouvě řekl, že je hrozná, jednostranná a zakládá se na lži. Podle něj Írán před jejím podepsáním zamlčel klíčové informace o tom, v jakém stavu je jejich jaderný program. Americký prezident chce svoji zemi bránit za každou cenu. Washington nedopustí, aby islámský režim vyhrožoval jeho zemi „Smrt Americe“ a aby Íránci pálili americké vlajky. Tamní vláda mu skutečně leží v žaludku. Prohlásil, že „žádná aktivita, kterou tento režim podnikl, nebyla nebezpečnější než honba za jadernými zbraněmi a prostředky, jak tyto zbraně vyrobit.“

Ještě před Trumpovým prohlášením Teherán informoval, že nehodlá obnovit svůj jaderný program, pokud Spojené státy od smlouvy odstoupí, avšak ostatní podepsané státy budou dohodu nadále respektovat.  Íránský prezident Hasan Rúhání připustil, že islámská republika bude mít po odstoupení Ameriky problémy se sankcemi asi tři měsíce, ale je přesvědčený, že jsou překonatelné.

K uzavření dohody došlo v roce 2015 a jejími signatáři jsou USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko a státy EU. Hlavní myšlenkou smlouvy je přerušení iránského jaderného programu výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Zahraniční firmy získaly dohodou cestu na íránský trh.

Zatímco byla tato dohoda sepsána v době prezidentování Baracka Obamy, současný americký prezident s ní dlouhodobě nesouhlasí. Ostatní signatáři vyjímaje Ameriku nechtějí od jaderné dohody odstupovat. Například francouzský prezident Emmanuel Macron sdělil, že Francie včetně Británie a Německa lituje, že se Trump rozhodl od dohody odejít. Podobný postoj jako evropské státy zaujalo i Rusko. Naopak izraelský premiér Benjamin Netanjahu si Trumpův krok považuje.