Sedm let po smrti prvního českého prezidenta Václava Havla vyplouvají na povrch částečně tušené pikantnosti a tajemství z jeho osobního života. Havel, často uctívaný jako etalon morálky, čestnosti a dobra se v soukromí těmto hodnotám mnohdy značně vzdaloval. O svém poměru s Havlem teď promluvila jeho někdejší milenka Jitka Vodňanská (73).

Psychoterapeutka Jitka Vodňanská nikdy nic neprozradila a všechna tajemství svěřila papíru až nyní, sedm let po Havlově smrti. Ve své knize „Voda, která hoří“ píše, že s Václavem Havlem udržovala velmi důvěrný vztah přes 14 let, od jeho návratu z vězení v roce 1983 až do svatby s Dagmar Veškrnovou v roce 1997.

„Ty jsi ta, která nadzdvihla nehybný kámen ze země. Jsi moje inspirace k novému životu. Spadla jsi mně z nebe. Neopouštěj mě! Neopustím tě! Milujeme tě!“ říkával prý Havel své milence.

Vodňanská v knize vypráví, že v roce 1984 s Havlem otěhotněla. „Stalo se, co se stalo. Otěhotněla jsem. Trojúhelník byl rovnostranný. Nikam se nepřekuloval. Všichni jsme v tom byli ponořeni nastejno. Napsala jsem Olze dopis. Václava miluju, jsem s ním těhotná,“ píše. „Nedoufala jsem v nějaké náhlé řešení. Ale věděla jsem, že je možné Olze psát s takovou otevřeností. Její reakce byla víc než překvapivá. Byla laskavá, milá,“ dozvídá se čtenář s tím, že jí Havlova manželka Olga nabídla život v komuně, se dvěma ženami.

S řešením nakonec přišel sám Václav Havel – v rozsáhlém dopise Vodňanské vysvětlil, že nejlepším řešením bude potrat. „Nicméně nahlíženo z hlediska reálného stavu věcí – kdo jsi Ty, kdo jsem já, do jakých vztahů jsme zapleteni, nahlíženo tedy z tohoto hlediska, je to asi řešení rozumné a nejschůdnější, byť jakási nedobrá příchuť v puse po tom asi nám zůstane. Jenomže já skutečně nemám právo svou chuť mít syna Vašíčka (beztak by to byla jistě holka) nadřadit všemu ostatnímu, tj. reálnému zhodnocení situace,“ cituje Vodňanská.

Podle vzpomínek Havel dokonce odmítl jít s Vodňanskou před potratovou komisi s tím, že mu na chalupu v Hrádečku přivezou trámy a odvezou pohovky k čalouníkovi. Řekl jí pouze: „Hlavu vzhůru! Nejsi ani první, ani poslední! Ber to sportovně!“