Prezident ČR Miloš Zeman ve čtvrtek oznámil, že sám žádnou stížnost nepodával. Pro bližší informace se veřejnost může prý obrátit na jeho právní oddělení. Za to je zodpovědný právník Marek Nespala. Předmětem řízení je spor o jmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory.

Na jaře roku 2015 se Zeman rozhodl nepodepsat jejich jmenovací dekret společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Překážkou pro něj byly vážné prohřešky z dob minulých, kterých se tito pánové měli dopustit. Fajt s Ošťádalem spolu s Karlovou Univerzitou podali žalobu k městskému soudu na konci dubna tohoto roku s tím, že ten záležitost vrátil Zemanovi pro další řízení. Vysvětlení soudu je takové, že neexistuje varianta, kdy orgán výkonné moci hodnotí skutečnost, zda kandidát splňuje podmínky. Narušila by se tím autonomie vysokých škol.

Na Fajtovi Zemanovi nejvíce překáží žádost, kterou poslal bance, aby cestou sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. Na Ošťádalovi mu zase vadily kontakty se Státní bezpečností.

NSS své stanovisko vysvětluje takto: „Poněvadž projev vůle, jímž došlo k zpětvzetí podání, nevzbuzuje pochybnosti, NSS usnesením řízení (…) zastavil.“ Prezident požádal soud, aby jeho kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Soud nevyšel Zemanovi vstříc, jelikož postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné hrozící újmě. Své rozhodnutí o tom, že akademiky nejmenuje, zveřejnil před dvěma lety v lednu, když sepsal dopis tehdejší ministryni Kateřině Valachové.

Výsledek, který plyne ze stažení kasační stížnosti, je verdikt Městského soudu v Praze o tom, že tuto kauzu již nebude řešit Nejvyšší správní soud (NSS). Ten řízení ve čtvrtek přerušil. Jeho usnesení je dostupné veřejnosti na webových stránkách soudu.

Právník Hradu Nespala uvedl, že se stížnost stala nadbytečnou. Prezident by tak měl rozhodnout na základě informací, které si Hrad vyžádal od Univerzity Karlovy prostřednictvím ministerstva školství. Nespala dodává, že „prezident do toho teď půjde čelem, věc se bude posuzovat meritorně, tedy co do jejího základu. Samozřejmě veškeré argumenty zůstávají. Setrváváme na právním postavení hlavy státu jakožto ústavního orgánu a jeho aktů jakožto aktů ústavních.“

V těchto dnech Hrad čeká na doplňující podklady. Vzápětí poté, co Městský soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, právní kancelář vyzvala ministra Roberta Plagu. Zeman tehdy zdůrazňoval, že jej žádný státní orgán nemůže nutit k odpovědnosti za výkon jeho pravomocí. Soud s takovým výkladem Ústavy nesouhlasil. Upozorňuje, že by se prezident měl při výkonu svých pravomocí řídit ústavními a ostatními zákony.