V noci z 25. na 26. února byly uzavřeny hranice a byl zastaven veškerý pohyb osob a zboží přes hranice, včetně poštovního styku. V době od 3. do 9. března bylo provedeno okolkování většiny rakousko-uherských bankovek nalézajících se na území ČSR a namísto rakousko-uherské koruny byla zavedena koruna československá v poměru 1:1. V první fázi reformy byla provedena měnová odluka od Rakousko-Uherska a vytvořena nová samostatná československá měna.

Československá měnová reforma roku 1919 také zvaná Rašínova měnová reforma měla za úkol oddělit československý peněžní oběh od ostatních částí bývalého Rakousko-Uherska. Jejím výsledkem bylo mimo jiné zavedení československé koruny. Hlavním architektem reformy byl první československý ministr financí Alois Rašín. Proti označení „koruna“ tehdy protestovala řada historiků, navrhovali například označení frank, sokol, řepa a jiné.

Česká národní banka vydá 30. ledna u příležitosti 100. výročí měnové odluky trojici dvacetikorunových mincí s významnými osobnostmi československé měny. Budou mít na rubové straně portrét prvního ministra financí Aloise Rašína, jeho pozdějšího nástupce Karla Engliše a prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila. Centrální banka vydá i první pamětní bankovku v hodnotě 100 korun s Aloisem Rašínem.

ČNB také plánuje na konci ledna vydat k 100. výročí československé měny zlatou minci v hodnotě 100 milionů korun. Její hmotnost bude 130 kilogramů, průměr má mít víc než půl metru a silná bude 45 milimetrů. Půjde pouze o výstavní exponát.

Loni 24. října vydala centrální banka ke 100. výročí vzniku Československa 20korunové mince s portréty Tomáše Garrigua Masaryka, Miroslava Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše. Jejich prodej na pobočkách centrální banky doprovázely i několikahodinové fronty.