Prezident ve čtvrtek na veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích uvedl, že víra v to, že se Šumava přemění v divočinu, když po staletí fungovala jako hospodářský les, je naivní. Jeho slova pobouřila část vědecké obce, podle které jsou Zemanovy výroky nepravdivé a mystifikoval jimi posluchače.

Podle vědce Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy totiž existuje řada šumavských lokalit, které po staletí prochází jen samovolným vývojem a člověk se do nich nevměšuje. „Jde například o smrčiny v polohách nad přibližně 1100 metrů nad mořem nebo v polohách podmáčených,“ uvedl Kindlmann. Poukázal přitom na výzkum vědců z České zemědělské univerzity z roku 2016. Podle jeho výsledků ve značné části Šumavy ve vyšší nadmořské výšce nikdo uměle nevysazoval stromy a les se tam přirozeně obnovuje.

Tvrzení o tom, že nezasahování v lesích způsobuje masivní šíření kůrovce, je podle Kidnlmann také nepravdivé. Vysvětlil, že v hospodářských lesích v České republice se běžně kácí, ale přesto se nepodařilo zabránit kalamitě, který lýkožrout způsobil. „Zemanův pokus o diskretizaci vědeckého přístupu k ochraně přírody se tedy v konečném důsledku obrátil proti němu – ukázal zcela jasně, že Zeman problému vůbec nerozumí a jen se opět snaží planě napadat jiné,“ domnívá se vědec.

Je však třeba podotknout, že mezi vědci samotnými nepanuje shoda v názorech na příčiny a řešení kůrovcové kalamity. Dobrou zprávu ale je, že šumavské lesy se po kůrovcové kalamitě úspěšně obnovují. „Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu 30 centimetrů,” uvedl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.