Česká justice loni napjatě očekávala, zda prezident Zeman vyslyší ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, která navrhovala na předsedu Nejvyššího soudu Roberta Fremra. Miloš Zeman ale místo tehdejšího 1. místopředsedy Mezinárodního trestního soudu v Haagu ukázal na Petra Angyalossyho, který u Nejvyššího soudu působil teprve třetím rokem.

Benešová později uvedla, že roli při zvažování Hradu sehrál údajně věk. Angyalossymu bylo 56, Fremr byl o šest let starší. Novináři nyní zjistil, že důvod byl jiný. Zemanovi vadilo, že Fremr působil u soudu, který vyšetřuje i možné násilí páchané Izraelem na palestinských územích. A to Zeman, příznivec Izraele, nesl nelibě.

„Důvod, proč jsem nebyl vybrán, mi jasně sdělil pan prezident, který si mě pozval. Vedli jsme spolu dlouhou a zajímavou debatu. Osobně považuji důvod za kuriózní,“ uvedl Robert Fremr, jenž je od května místopředsedou Vrchního soudu v Praze. A dodal: „Paradoxně v tom sehrála hlavní roli skutečnost, že jsem byl soudce Mezinárodního trestního soudu. Dále to nebudu rozvádět.“

Postupu při výběru předsedy Nejvyššího soudu se podivovala i bývalá předsedkyně instituce Iva Brožová. „Předsedou by měl být ten nejlepší a ten nejlepší nyní zůstal stranou. Pokud je tu takto vyprofilovaná osobnost jako pan Fremr, o koňskou délku před ostatními, tak jmenování kohokoliv jiného vzbuzuje oprávněné pochybnosti, zda nebyl celý proces zpolitizován,“ uvedla.

V odpovědi na otázku, proč by působení u soudu v Haagu mělo být stopkou pro výkon funkce šéfa Nejvyššího soudu, mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl: „Komentář neočekávejte. Už z toho důvodu, že jste byl uveden v omyl, a proto pokládáte špatnou otázku.“