Česká republika za půl roku opustí postsovětské mezinárodní banky, tedy Mezinárodní investiční banku a Mezinárodní banku hospodářské spolupráce. Příslušné listiny dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Výpovědi obou dohod o vzniku těchto institucí navrhla prezidentovi vláda.

Během půlroční výpovědní lhůty se Česko pokusí vyjednat finanční vypořádání, aby od obou institucí získalo celkem zhruba 82 milionů eur (dvě miliardy korun), uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Je ale skeptický k tomu, že se to v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině podaří.

Mezinárodní banku hospodářské spolupráce se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině podle Stanjury rozhodly opustit dvě třetiny členských zemí, mezi nimi také Slovensko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko, což bude znamenat faktický konec této banky. V případě MIB je podle Stanjury situace složitější, protože z ní nechce vystoupit Maďarsko, kde banka sídlí. Maďarsko členem MBHS není.

Obě banky vznikly ještě za dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku a měla být protipólem někdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, nynější Evropské unii. MBHS na rozdíl od MIB neprošla transformací, roky se nacházela ve stagnaci a vystoupit z ní chtěla už bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). 

Podle ministra financí Stanjury má Česká republika v MBHS v podobě splaceného vkladu a nerozděleného zisku celkem 39,2 milionu eur, tedy asi 960 milionů korun. V MIB činí česká pohledávka 43,3 milionu eur, tedy asi 1,06 miliardy korun. Česko by tak po vystoupení z obou institucí mělo v rámci vypořádání dostat necelé dvě miliardy korun.