Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová tento týden oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance (NATO). Podporu finskému odhodlání vyjádřil také český a francouzský prezident i šéfové vlád Německa, Dánska nebo Česka. Naopak Kreml dalo najevo, že případný vstup dosud neutrálního Finska do NATO bude pro Rusko “rozhodně” představovat hrozbu. 

“Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,” uvedli finský prezident a premiérka. 

„Prezident republiky Miloš Zeman plně podporuje vstup Švédska a Finska do NATO,“ informoval na Twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Svůj postoj Zeman sdělil během telefonátu i svému finskému protějškovi. Byť se Zeman dříve zastával Ruska a jeho geopolitického postavení, po agresi na Ukrajině prý názor změnil. 

„Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, budu nadále tvrdit, že například všechny významné země mají být ekonomickými partnery České republiky, že máme podporovat export do těchto zemí, že co nejvíce uchazečů například o dostavbu Dukovan znamená snížení ceny a tedy logicky přínos českému národnímu hospodářství,“ řekl. „Ale toto vše ve světle této agrese prostě mizí,“ dodal.

Mluvčí ruského prezidenta Putina Dmitrij Peskov naopak varoval, že „případný vstup Finska do Severoatlantické aliance bude pro Rusko rozhodně představovat hrozbu“. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím.