Zástupci Kanceláře prezidenta republiky, vlády i církve se v sobotu zúčastnili pietního aktu u hrobu manželů Benešových v Sezimově Ústí. Dlouholetý ministr zahraničních věcí a druhý prezident Československa Edvard Beneš zemřel 3. září 1948 ve věku 64 let. Významně se zasloužil o mezinárodní uznání odboje za první světové války a posléze i uznání československého státu.

Poslední vůlí manželky Hany Benešové bylo zachovat odkaz svého chotě ve vile, která se měla stát památníkem připomínajícím jeho životní dílo. Vila tak dnes slouží nejen jako reprezentační prostory předsedy vlády, ale je především důstojným památníkem manželů Benešových.

„Edvard Beneš je neodmyslitelně spojen s vybudováním a vznikem československé republiky, ale svým životem a osudy také symbolizuje nejtěžší období v dějinách této země. Jeho roli hodnotíme vysoko už od počátku. Už při snahách o založení samostatného Československého státu – v době probíhající první světové války, kdy stál vždy po boku Tomáše Garrigua Masaryka,“ zaznělo v pietních proslovech.

Edvard Beneš se narodil jako nejmladší syn v malorolnické rodině na Rakovnicku. Po studiích na vinohradském gymnáziu 1896-1904 se zapisuje na filozofickou fakultu v Praze. Studoval také na francouzské Sorbonně. Propuknutí 1. světové války jej podnítilo k organizování vnitřního odboje “Maffie”. Obstarával zejména spojení mezi Prahou a Masarykem ve Švýcarsku. Nakonec 8. října 1918 Beneš jako představitel zahraničního odboje jednal v Ženevě s domácími politiky o budoucnosti nového státu a po dohodě s nimi se stal prvním ministrem zahraničí nového státu.