Prezident Miloš Zeman dnes podepsal novelu energetického zákona, která od prosince ukládá výrobcům elektřiny platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince a bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu.

Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Schválený odvod pro elektrárenské firmy by podle dřívějších vyjádření zástupců ministerstva financí neměl představovat dvojí zdanění. Odvod bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.

Zákon zároveň zavádí takzvané „zastropování cen“, tedy horní hranici cen elektřiny u výrobců. Maximální ceny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 4400 Kč z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 5800 Kč, z pevného paliva z biomasy 5100, z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 2430 Kč a z jaderné energie 1700 Kč.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v Senátu, že vláda je připravena pomoci i velkým podnikům prostřednictvím zastropování cen. Novela ve schválené podobě vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.